Postřiky a myslivost

 

Dvě citace z níže uvedených odkazů/článků autora Ing. Romana Jelínka, Ph.D. - lesní inženýrství a myslivost

citace 1.:

"Pokud nedojde ke změnám v ekosystémech, které obývají tyto dva druhy zvěře, a také 
ke zlepšení našeho přístupu v péči o tyto dva druhy zvěře, stavy  zajíců a králíků se zvedat 
nebudou.  
U obou druhů došlo v minulosti k výrazným změnám v biotopu, který obývaly. Do 
ekosystému se dostávalo a dostává velké množství škodlivých látek. Mezi nejčastější patřily 
různé pesticidy, herbicidy a umělá hnojiva se zastoupením těžkých kovů. Vedlejší účinky 
pesticidů, které se projevují vysokým zastoupením těžkých kovů nejsou zanedbatelné. Při 
sledování biologických účinků pesticidů na zaječí zvěř bylo zjištěno: snížení živé hmotnosti, 
prokázány změny v koncentraci sledovaných parametrů v krvi, obsah reziduí 
v parenchymatických orgánech s následnými patomorfologickými změnami (Črep, Švický, 
1993). Je možné se domnívat, že dále nastává propuknutí nádorových onemocnění a různých 
vývojových vad v celé šíři potravního řetězce a to nejen v jeho spodní části (býložravci), ale 
následně i u vrcholových konzumentů (šelmy, člověk). V ekosystému došlo k redukci počtu 
dříve běžně se vyskytujích rostlin (plevelů), z nich  řada sloužila jako potrava. Za 20 let 
prováděného výzkumu v období 1962 – 1982 došlo ke značnému snížení četnosti rostlinných 
druhů a živočišné složky, jakožto dvou nejdůležitějších faktorů pro zdárný rozvoj 
stanovištních druhů drobné zvěře, a to především: agrotechnickými zásahy, zvýšenou aplikací 
prům. hnojiv, podporováním hlavní plodiny agrochemickou cestou. Nejdříve mizely ty 
rostliny, které  řadíme mezi léčivé a ze živočišných druhů mizí nejdříve užitečný hmyz 
(Zabloudil, 1986).  Vliv na zaječí populaci má i intenzifikace zemědělského hospodaření, při 
které se používá stále větší množství výkonnější a rychlejší zemědělské techniky. S jejichž 
pomocí dochází nejen k rychlejšímu postupu v době sklizní, ale i  rychlejší ztrátě potravních a 
krytových podmínek pro zaječí zvěř. Jejíž střevní mikroflóra se nestihne připravit na rychlou 
změnu v potravní nabídce. Dojde-li po sklizni k okamžitému zaorání strniště, dochází k úhynu 
zaječí zvěře, jenž se rychle nestihne přizpůsobit novým potravním podmínkám.  To je  jeden z 
důvodů, kterým si lze vysvětlit proč na jaře i v létě je zaječí zvěře dostatek, ale s příchodem 
podzimního období již pozorujeme úbytek zaječí populace."

celý článek viz odkaz:  https://lesazahrada.cz/file.php?nid=6746&oid=1081249

 

citace 2.:

"Na základě statistického šetření závislosti spotřeby průmyslových hnojiv a odlovu 

zajíce polního byla prokázán lineární závislost mezi poklesem lovu zajíce polního a 

růstem spotřeby průmyslových hnojiv v ČR. Obecně se tedy dá  říci, že s každým kg 
průmyslového hnojiva došlo v populaci zajíce polního v celostátním měřítku k poklesu až 
o 229 ks.  U koroptve polní byla na základě statistického šetření prokázána lineární 
závislost mezi poklesem lovu koroptve polní a růstem spotřeby průmyslových hnojiv 
v ČR. Obecně se tedy dá  říci, že s každým kg průmyslového hnojiva došlo v populaci 
koroptve polní v celostátním měřítku k poklesu až o 1 512 ks." 
 
Další články: